Kde lze mít v Brně funkční hlavní nádraží?
Hlavní nádraží není plocha ani čára, kterou lze libovolně pohybovat po územním plánu s jakýmkoli cílem, byť bohulibým.
Hlavní nádraží je bod, který umožňuje přestup na vnitroměstskou dopravu. Pro dálkové vlaky je to jediný takový bod, pro příměstské vlaky bod zdaleka nejdůležitější.
Také vnitroměstská doprava (MHD) vytváří takové body, přestupní uzly. Jen některé z nich však nabízejí spojení do tolika směrů ve městě, aby se cestující s co nejméně přestupy a co nejrychleji z hlavního nádraží dostali do těch částí města, které nejsou z vlakového nádraží dosažitelné pěšky.
Není-li u hlavního vlakového nádraží přestupní uzel MHD s širokou nabídkou směrů, přibývá cestujícím na mnoha směrech přestup, dojížďková doba k nádraží se prodlužuje a železniční doprava jako taková se kvůli tomu stává nezajímavou, zejména pro každodenní dojíždějící.
Odsunutá poloha nádraží má přesně tuto nevýhodu.
„Bod“ nového nádraží je do území umístěn natolik nešťastně, že neleží nejenže na přestupním uzlu MHD, ale dokonce zcela mimo její stávající trasy. Dovedení MHD k novému nádraží je samozřejmě technicky možné, ale i přes maximální možné investice (severojižní kolejový diametr, tj. tunelová trasa pod městem, a tramvaje od Mendlova náměstí a Olomoucké) bude výsledek pro drtivou většinu cestujících velice nepříznivý. Cestovní doba z nádraží bude zachována jen asi do pětiny městských částí. Ze zbytku města bude dojížďka delší, ze čtvrtí v dosahu tramvaje a trolejbusu o 2 až 10 minut, z okrajových částí v dosahu autobusu až o 20 minut. Polovině dojíždějících k odsunutému nádraží při cestě MHD přibude jeden přestup.
Místa vhodná k umístění nejdůležitějších zastávek veřejné dopravy jsou „vstupní brány“ do nejdůležitější části města, jeho centra. Centrální zastávka kteréhokoliv druhu veřejné dopravy bude pro cestující atraktivní, pouze pokud bude umístěna přímo u některé z těchto „vstupních bran“.
V Brně jsou hlavními „vstupními branami“ Masarykova, Josefská, Česká a Malinovského náměstí, vedlejšími pak Šilingrovo a Moravské náměstí. Pouze u jediné „vstupní brány“ centra je díky souvislosti městské zástavby možné umístit hlavní nádraží – jen tam, kde je nyní.
Pokud má být hlavní nádraží atraktivní pro cestující, není reálné je mít jinde, než je dnes.
Hlavní nádraží slouží cestujícím. Musí se proto posuzovat především z toho hlediska, jak jim vyhovuje.
Hlavní nádraží není plocha ani čára, kterou lze libovolně pohybovat po územním plánu s jakýmkoli cílem, byť bohulibým.
Hlavní nádraží je bod, který umožňuje přestup na vnitroměstskou dopravu. Pro dálkové vlaky je to jediný takový bod, pro příměstské vlaky bod zdaleka nejdůležitější.
Také vnitroměstská doprava (MHD) vytváří takové body, přestupní uzly. Jen některé z nich však nabízejí spojení do tolika směrů ve městě, aby se cestující s co nejméně přestupy a co nejrychleji z hlavního nádraží dostali do těch částí města, které nejsou z vlakového nádraží dosažitelné pěšky.
Není-li u hlavního vlakového nádraží přestupní uzel MHD s širokou nabídkou směrů, přibývá cestujícím na mnoha směrech přestup, dojížďková doba k nádraží se prodlužuje a železniční doprava jako taková se kvůli tomu stává nezajímavou, zejména pro každodenní dojíždějící.
Odsunutá poloha nádraží má přesně tuto nevýhodu.
„Bod“ nového nádraží je do území umístěn natolik nešťastně, že neleží nejenže na přestupním uzlu MHD, ale dokonce zcela mimo její stávající trasy. Dovedení MHD k novému nádraží je samozřejmě technicky možné, ale i přes maximální možné investice (severojižní kolejový diametr, tj. tunelová trasa pod městem, a tramvaje od Mendlova náměstí a Olomoucké) bude výsledek pro drtivou většinu cestujících velice nepříznivý. Cestovní doba z nádraží bude zachována jen asi do pětiny městských částí. Ze zbytku města bude dojížďka delší, ze čtvrtí v dosahu tramvaje a trolejbusu o 2 až 10 minut, z okrajových částí v dosahu autobusu až o 20 minut. Polovině dojíždějících k odsunutému nádraží při cestě MHD přibude jeden přestup.
Místa vhodná k umístění nejdůležitějších zastávek veřejné dopravy jsou „vstupní brány“ do nejdůležitější části města, jeho centra. Centrální zastávka kteréhokoliv druhu veřejné dopravy bude pro cestující atraktivní, pouze pokud bude umístěna přímo u některé z těchto „vstupních bran“.
V Brně jsou hlavními „vstupními branami“ Masarykova, Josefská, Česká a Malinovského náměstí, vedlejšími pak Šilingrovo a Moravské náměstí. Pouze u jediné „vstupní brány“ centra je díky souvislosti městské zástavby možné umístit hlavní nádraží – jen tam, kde je nyní.
Pokud má být hlavní nádraží atraktivní pro cestující, není reálné je mít jinde, než je dnes.
Brněnský dopravní kruh je společnou platformou 10 brněnských občanských sdružení, které spojuje zájem o ekologicky šetrné řešení dopravy na území města Brna. Jde o občanská sdružení Český a Slovenský dopravní klub, Děti Země Brno, Ekologický právní servis, Hnutí Duha Brno, Občané města Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim - Troubsko, Ochránci přírody a krajiny v okolí Brněnské přehrady, Nesehnutí Brno, Regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody, VMO Brno a Zlatá loď.