Nejvhodnější kombinace ŽUB s nádražím
v centrální poloze (červen 2004)





Přehled možných a doporučovaných variant, předložený v prosinci 2004 primátorovi města Brna







Varianta E – posvitavsko-komárovská



V PROSINCI 2004 PŘEDLOŽENA PRIMÁTOROVI MĚSTA BRNA



Vlárská dráha a vysokorychlostní trať od Ostravy vede kolem letiště a po černovické spojce se zapojuje do tratě od Židenic do hlavního nádraží.

Přerovka vede ve stávajícím koridoru, úsek společný s tratí přes letiště může být v případě potřeby tříkolejný.

Nákladní průtah se z Brna-jih podél dálnice D1 dostává do souběhu s řekou Svitavou a po černovické spojce do Židenic.

Řešení vyhovuje pouze jižní a severní variantě vysokorychlostní tratě na Prahu.

Výhodou řešení je jediná nová trať přes údolní nivu Svratky v jižní části města a to navíc v souběhu s již existujícími nebo plánovanými bariérami v území (dálnice D1, řeka Svitava, Bratislavská radiála).

Nevýhodou řešení je jsou vyšší nároky na počet průjezdných nástupišť na povrchovém hlavním nádraží.



Schema



Zákres obvodu dráhy (pozemků využitých dráhou) do územního plánu města



Kolejové schema



Nové nádraží (velikost 2,4 MB!)



Varianta F – zadálniční



V PROSINCI 2004 PŘEDLOŽENA PRIMÁTOROVI MĚSTA BRNA



Vlárská dráha a vysokorychlostní trať od Ostravy vede kolem letiště a za dálnicí do Horních Heršpic.

Přerovka je napojena na přeložku vlárské dráhy.

Nákladní průtah se z Brna-jih podél přeložky vlárské dráhy dostává k přerovce a po ní a po černovické spojce do Židenic.

Je možné zapojení kterékoli varianty vysokorychlostní tratě na Prahu, avšak při jižní variantě by všechny vlaky musely jet úvratí.

Výhodou je soustředění všech nových tratí přes údolní nivu Svratky do jediného koridoru, navíc v poměrně blízkém souběhu s dálnicí D1.



Schema



Zákres obvodu dráhy (pozemků využitých dráhou) do územního plánu města



Kolejové schema



Technická zpráva k variantě F



Spodní úroveň modernizovaného nádraží



Střední úroveň modernizovaného nádraží



Horní úroveň modernizovaného nádraží



Provozní schéma výhledové vysokorychlostní tratě v tunelu pod městem



Podélný profil výhledové vysokorychlostní tratě v tunelu pod městem



Varianta G – modřicko-komárovská



V PROSINCI 2004 PŘEDLOŽENA PRIMÁTOROVI MĚSTA BRNA



Vlárská dráha a vysokorychlostní trať od Ostravy vede kolem letiště a po stávající přerovce přes Komárov.

Přerovka je od Sokolnic zapojena do Modřic.

Nákladní průtah z Popovic u Rajhradu vede do Chrlic a po přerovce a černovické spojce do Židenic.

Je možné zapojení kterékoli varianty vysokorychlostní tratě na Prahu, avšak při jižní variantě by všechny vlaky musely jet úvratí.

Nevýhodou řešení jsou dvě tratě přes údolní nivu Svratky. Zachovává se sice přerovka v prostoru Komárova, avšak díky předem postavené spojce Sokolnice – Modřice po určitou dobu nemusí fungovat a přitom může být upravena podle potřeb města (zvýšení, výstavba mostů).



Schema



Varianta modřicko-posvitavská







Vlárská dráha a vysokorychlostní trať od Ostravy vede kolem letiště a po černovické spojce se zapojuje do tratě od Židenic do hlavního nádraží.

Přerovka je od Sokolnic zapojena do Modřic a také je napojena na přeložku vlárské dráhy.

Nákladní průtah z Popovic u Rajhradu vede do Chrlic a po přerovce a černovické spojce do Židenic.

Řešení vyhovuje pouze jižní variantě vysokorychlostní tratě na Prahu.

Výhodou řešení je jediná nová trať přes údolní nivu Svratky. Nevýhodou řešení je souběžný úsek vláry a VRT od letiště s nákladním průtahem, malý poloměr oblouku zatočení od souběhu se Svitavou do souběhu s tratí od Židenic a vyšší nároky na počet průjezdných nástupišť na povrchovém hlavním nádraží.



Schema





Pozn.: Různé trasy severojižního diametru příměstské železniční dopravy severně od centra města jsou na mapách jednotlivých variant zakresleny namátkově. Diametr není nutnou součástí řešení ŽUB. Konkrétní trasy diametru severně od centra jsou ve všech řešeních ŽUB libovolně zaměnitelné.