Porovnání firmy Drees&Sommer, 2001
Poslední porovnání poloh nádraží na objednávku Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Brna provedla německá firma Drees&Sommer a na jejím základě bylo „definitivně“ rozhodnuto o odsunu nádraží. Bohužel je nutno konstatovat, že:
Kritéria byla rozdělena do čtyř skupin, mezi která byla rozdělena závažnost tématických okruhů rovným dílem. Šlo o skupiny:
1) ekonomická efektivita,
2) kvalita železničního provozu,
3) kvalita individuální automobilové a městské hromadné dopravy (IAD a MHD),
4) urbanistická kvalita.
Z rozdělení vah je zřejmé, že hodnocení celkově podcenilo hledisko atraktivity polohy nádraží pro cestující, která je pro objektivní rozhodnutí o poloze nádraží naprosto rozhodující.
Hodnocení naopak neúměrně nadhodnotilo hledisko urbanistického rozvoje a hledisko IAD, která nejsou primárními funkcemi železničního uzlu a nelze je proto řadit na roveň s ostatními. Jejich řešení musí vyplývat až z možností, která poskytne poloha nádraží, která v multikriteriálním hodnocení zvítězí.
Mnohá použitá kritéria jsou nekonkrétní a neprůkazná. Kritéria, která se týkají kvality té které polohy nádraží pro cestující, jsou zcela opominuta, z čehož vyplývá i zanedbání vlivu na dělbu přepravní práce. Naprosto zásadním nedostatkem je absence podrobného porovnání jízdních dob MHD z nádraží do jednotlivých částí města, vztažená k počtu cestujících, kteří se do toho kterého směru MHD dopravují.
Poslední porovnání poloh nádraží na objednávku Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Brna provedla německá firma Drees&Sommer a na jejím základě bylo „definitivně“ rozhodnuto o odsunu nádraží. Bohužel je nutno konstatovat, že:
multikriteriální hodnocení, které firma podle zadání města provedla, je krajně neprůkazné. V hodnocení firmy Drees&Sommer byly zcela neobjektivně stanoveny váhy jednotlivých kritérií a některá naprosto důležitá kritéria naprosto chybí:
Kritéria byla rozdělena do čtyř skupin, mezi která byla rozdělena závažnost tématických okruhů rovným dílem. Šlo o skupiny:
1) ekonomická efektivita,
2) kvalita železničního provozu,
3) kvalita individuální automobilové a městské hromadné dopravy (IAD a MHD),
4) urbanistická kvalita.
Z rozdělení vah je zřejmé, že hodnocení celkově podcenilo hledisko atraktivity polohy nádraží pro cestující, která je pro objektivní rozhodnutí o poloze nádraží naprosto rozhodující.
Hodnocení naopak neúměrně nadhodnotilo hledisko urbanistického rozvoje a hledisko IAD, která nejsou primárními funkcemi železničního uzlu a nelze je proto řadit na roveň s ostatními. Jejich řešení musí vyplývat až z možností, která poskytne poloha nádraží, která v multikriteriálním hodnocení zvítězí.
Mnohá použitá kritéria jsou nekonkrétní a neprůkazná. Kritéria, která se týkají kvality té které polohy nádraží pro cestující, jsou zcela opominuta, z čehož vyplývá i zanedbání vlivu na dělbu přepravní práce. Naprosto zásadním nedostatkem je absence podrobného porovnání jízdních dob MHD z nádraží do jednotlivých částí města, vztažená k počtu cestujících, kteří se do toho kterého směru MHD dopravují.
Hodnocení firmy Drees&Sommer je nutné odmítnout jako celek, stejně jako rozhodnutí města Brna o odsunu nádraží z roku 2000, které na tomto hodnocení bylo založeno.
Zodpovědnými orgány přijaté rozhodnutí o poloze nádraží je nutno označit za nepodložené a tudíž nelegitimní.
Zodpovědnými orgány přijaté rozhodnutí o poloze nádraží je nutno označit za nepodložené a tudíž nelegitimní.
Brněnský dopravní kruh je společnou platformou 10 brněnských občanských sdružení, které spojuje zájem o ekologicky šetrné řešení dopravy na území města Brna. Jde o občanská sdružení Český a Slovenský dopravní klub, Děti Země Brno, Ekologický právní servis, Hnutí Duha Brno, Občané města Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim - Troubsko, Ochránci přírody a krajiny v okolí Brněnské přehrady, Nesehnutí Brno, Regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody, VMO Brno a Zlatá loď.