Vývoj do roku 1918


1839
Byla přivedena železniční trať Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) z Břeclavi do prostoru dnešního hlavního nádraží, kde bylo ukončeno budovou situovanou kolmo na konec kolejí zhruba na úrovni ulice Masarykovy. Významným objektem této stavby byl 673 m dlouhý viadukt přes údolní nivu řeky Svratku, sestavený z 80 oblouků, z něhož podstatná část je dosud zachována a obestavěna dalšími železničními objekty.


1849
Společnost státní dráhy (StEG) zprovoznila trať z Brna do České Třebové. Trať vedla z prvního nádraží, zánovní staniční budova z roku 1839 byla zbourána a nahrazena novou podél kolejí. StEG měla i své vlastní nákladové nádraží v prostoru ulice Benešovy (u starého autobusového nádraží), jehož budovy jsou z části dosud zachovány.


1856
Brněnsko-rosická dráha zprovoznila trať z Božího Požehnání (Zastávky u Brna), která po mostě v Horních Heršpicích překračovala břeclavskou trať a vedla do nového dolního (rosického) nádraží.


1869
Do hlavního nádraží byla přivedena trať od Přerova přes Sokolnice a Chrlice.


1870
Vybudována spojka z dolního na hlavní nádraží, aby mohly vlaky od Střelic pokračovat až na hlavní nádraží. Donedávna z ní zbyl násyp, po kterém vedla pěší trasa na ústřední autobusové nádraží Zvonařka.


1872
Byla zprovozněna trať ze Střelic přes Hrušovany nad Jevišovkou do Vídně. Násypy a tunely byly postaveny pro dvě koleje, ale druhá kolej nebyla nikdy položena.


1873
Krach na vídeňské burze zastavil na dlouho výstavbu železničních tratí. Další výstavba se ve větším rozsahu rozběhla až po deseti letech, avšak šlo převážně o místní dráhy s nízkými technickými parametry.


1885
Společnost státní dráhy (StEG) zprovoznila trať z Tišnova přes Královo Pole a Husovice do Brna, kde se u ulice Špitálka napojovala na hlavní trať od Židenic do hlavního nádraží.


1886
Společnost státní dráhy (StEG) prodloužila trať ze Zastávky u Brna přes Třebíč do Okříšek, kudy už v té době procházela hlavní trať z Vídně přes Znojmo a Jihlavu do Kolína a Prahy. Šlo o součást tzv. Českomoravské transverzální dráhy z Trenčína do Domažlic, dálkové tratě, avšak stavěné podle zákona o místních drahách s nižšími technickými parametry.


1887
Společnost státní dráhy (StEG) uvedla do provozu tzv. vlárskou dráhu, trať z dolního nádraží a ze Židenic na Blažovice a Kyjov. Spojka přes Židenice původně vedla na úrovni terénu.


1890
Dobudována svitavská pobřežní dráha, která propojila tišnovskou trať s dolním nádražím a sloužila k nákladní dopravě do továren v okolí řeky.


1894
Vybudována budova Ameriky, která ve své době patřila k nejmodernějším železničním překladištím v Evropě.


konec 90. let
Rozhodnuto o vybudování centrálního osobního nádraží ve stávající poloze. Tratě z různých směrů byly postupně zaúsťovány do hlavního nádraží tak, aby byla možná jízda bez úvratě (couvání), která byla např. až do roku 1927 nutná od vlárské dráhy.


1904
Dokončena secesní přestavba hlavního nádraží s dnešní budovou, jedním podchodem a zastřešenými nástupišti.Zprovozněna střelická spojka mezi rosickou a břeclavskou dráhou na pravém břehu Svratky, která umožnila přímou jízdu osobních vlaků od Střelic do hlavního nádraží mimo dolní nádraží a bez úvratě na severním zhlaví hlavního nádraží. Později byla obestavěna odstavným nádražím B.


1905
Zprovozněna místní dráha Černovice – Líšeň, která nebyla přímo napojena do železničního uzlu.


1905
Trať z Tišnova byla propojena přes Nové Město na Moravě do Žďáru nad Sázavou, kam od roku 1895 vedla dráha z Havlíčkova Brodu.



^^^







Mapa výstavby tratí