Vývoj po roce 1918
20. léta
Kapacita hlavního nádraží nestačí, buduje se V. a VI. nástupiště a opět se začíná o železničním uzlu uvažovat koncepčně. Do věci se zapojují architekti a představa o Brně jako hlavním velkoměstě Moravy.
1927
Zprovozněna komárovská spojka podél Svitavy, která umožnila přímé vedení vlaků z vlárské dráhy do hlavního nádraží. Tím byly všechny tratě zaústěny do centrálního nádraží bez úvratě.
1938-39
Po zabrání Sudet nacisty, čímž se část hlavní tratě do Prahy ocitla mimo území republiky, byla zahájena výstavba nové dvojkolejné tratě do Prahy přes Tišnov, která se měla stát součástí hlavní železniční magistrály Praha – Havlíčkův Brod – Brno – Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom.
Součástí stavby bylo i seřaďovací nádraží v Maloměřicích, které bylo umístěno s ohledem na vojenské zájmy tak, aby se dalo dobře bránit z okolních svahů. Z dopravního hlediska je tato poloha nevýhodná, neboť všechny tratě se větví až na jihu Brna.
Stavba byla přerušena v roce 1942 a poté dokončena v letech 1949 – 1953.
1944
Líšeňská dráha byla v souvislosti s rozvojem zbrojovky v dnešním Zetoru zdvojkolejněna, elektrizována a zapojena do sítě městských elektrických drah.
1945
Postavena spojka ze střelické tratě do Horních Heršpic (odbočka u křížení se státní silnicí). Tím odpadla jízda přes spojku z roku 1904 přes dnešní odstavné nádraží B.
1953
Zprovozněna nová trať do Tišnova a Havlíčkova Brodu. Stará trať z Králova Pole do Tišnova byla zrušena.
1962
Ukončen provoz na zbývajícím úseku tišnovky ze Zábrdovic do Králova Pole. Zůstaly z ní pouze krátké úseky jako vlečky do Královopolské strojírny a posvitavských továren.
1965
Elektrizována hlavní trať od Tišnova do Břeclavi.
1970
Zprovozněn nákladní průtah z Horních Heršpic přes dolní nádraží do Maloměřic. Celý kromě dolního nádraží byl vyzdvižen do úrovně +1, aby se získaly dostatečné podjízdné výšky pro uliční síť.
V návaznosti na to byla zrušena spojka z dolního na hlavní nádraží. Její násyp byl při zprovoznění Ústředního autobusového nádraží Zvonařka přestavěn na pěší trasu a snesen byl až v roce 2004 v souvislosti s výstavbou obchodního centra ECE v prostoru Vaňkovky.
1976
Zprovozněno kontejnerové překladiště a nákladové nádraží Brno-jih v Heršpicích.
80.-90. léta
Probíhá rekonstrukce tunelů na trati do Blanska, některé z nich jsou sneseny, pod Novým Hradem je vybudován nový jednokolejný tunel.
Železniční uzel Brno se stávajícím nádražím chátrá, protože se stále čeká na jeho přestavbu s odsunutou polohou nádraží.
1995
Dokončena elektrizace přerovské tratě.
1997
Dokončena elektrizace černovické spojky a vlárské dráhy do Blažovic a holubické spojky.
2000
Dokončena rekonstrukce a elektrizace tratě do České Třebové, jízdní doba z Brna do Prahy se zkrátila na 2 3/4 hodiny. Železniční uzel Brno stále chátrá.
2002
Dokončena rekonstrukce a modernizace tratě do Břeclavi. Železniční uzel Brno stále chátrá.
^^^
Mapa výstavby tratí
^^^
20. léta
Kapacita hlavního nádraží nestačí, buduje se V. a VI. nástupiště a opět se začíná o železničním uzlu uvažovat koncepčně. Do věci se zapojují architekti a představa o Brně jako hlavním velkoměstě Moravy.
1927
Zprovozněna komárovská spojka podél Svitavy, která umožnila přímé vedení vlaků z vlárské dráhy do hlavního nádraží. Tím byly všechny tratě zaústěny do centrálního nádraží bez úvratě.
1938-39
Po zabrání Sudet nacisty, čímž se část hlavní tratě do Prahy ocitla mimo území republiky, byla zahájena výstavba nové dvojkolejné tratě do Prahy přes Tišnov, která se měla stát součástí hlavní železniční magistrály Praha – Havlíčkův Brod – Brno – Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom.
Součástí stavby bylo i seřaďovací nádraží v Maloměřicích, které bylo umístěno s ohledem na vojenské zájmy tak, aby se dalo dobře bránit z okolních svahů. Z dopravního hlediska je tato poloha nevýhodná, neboť všechny tratě se větví až na jihu Brna.
Stavba byla přerušena v roce 1942 a poté dokončena v letech 1949 – 1953.
1944
Líšeňská dráha byla v souvislosti s rozvojem zbrojovky v dnešním Zetoru zdvojkolejněna, elektrizována a zapojena do sítě městských elektrických drah.
1945
Postavena spojka ze střelické tratě do Horních Heršpic (odbočka u křížení se státní silnicí). Tím odpadla jízda přes spojku z roku 1904 přes dnešní odstavné nádraží B.
1953
Zprovozněna nová trať do Tišnova a Havlíčkova Brodu. Stará trať z Králova Pole do Tišnova byla zrušena.
1962
Ukončen provoz na zbývajícím úseku tišnovky ze Zábrdovic do Králova Pole. Zůstaly z ní pouze krátké úseky jako vlečky do Královopolské strojírny a posvitavských továren.
1965
Elektrizována hlavní trať od Tišnova do Břeclavi.
1970
Zprovozněn nákladní průtah z Horních Heršpic přes dolní nádraží do Maloměřic. Celý kromě dolního nádraží byl vyzdvižen do úrovně +1, aby se získaly dostatečné podjízdné výšky pro uliční síť.
V návaznosti na to byla zrušena spojka z dolního na hlavní nádraží. Její násyp byl při zprovoznění Ústředního autobusového nádraží Zvonařka přestavěn na pěší trasu a snesen byl až v roce 2004 v souvislosti s výstavbou obchodního centra ECE v prostoru Vaňkovky.
1976
Zprovozněno kontejnerové překladiště a nákladové nádraží Brno-jih v Heršpicích.
80.-90. léta
Probíhá rekonstrukce tunelů na trati do Blanska, některé z nich jsou sneseny, pod Novým Hradem je vybudován nový jednokolejný tunel.
Železniční uzel Brno se stávajícím nádražím chátrá, protože se stále čeká na jeho přestavbu s odsunutou polohou nádraží.
1995
Dokončena elektrizace přerovské tratě.
1997
Dokončena elektrizace černovické spojky a vlárské dráhy do Blažovic a holubické spojky.
2000
Dokončena rekonstrukce a elektrizace tratě do České Třebové, jízdní doba z Brna do Prahy se zkrátila na 2 3/4 hodiny. Železniční uzel Brno stále chátrá.
2002
Dokončena rekonstrukce a modernizace tratě do Břeclavi. Železniční uzel Brno stále chátrá.
^^^
Mapa výstavby tratí
^^^
Brněnský dopravní kruh je společnou platformou 10 brněnských občanských sdružení, které spojuje zájem o ekologicky šetrné řešení dopravy na území města Brna. Jde o občanská sdružení Český a Slovenský dopravní klub, Děti Země Brno, Ekologický právní servis, Hnutí Duha Brno, Občané města Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim - Troubsko, Ochránci přírody a krajiny v okolí Brněnské přehrady, Nesehnutí Brno, Regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody, VMO Brno a Zlatá loď.