ŽELEZNIČNÍ UZEL BRNO NA POČÁTKU 3. TISÍCILETÍ
 



poslední aktualizace
2. prosince 2004

 

Dějiny snah o přestavbu Železničního uzlu Brno

 

 

 

 

 

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!

Soutěž z roku 1924



Popádu rakousko-uherské monarchie brněnským radním nesmírně stouplo sebevědomí a začali se unášet hvězdnou myšlenkou Brna jako křižovatky a metropole Evropy s vznosným městským centrem a obrovským reprezentačním nádražím, umístěným až za tímto novým centrem. Již na počátku 20. let bylo konstatováno, že Brno má vzhledem ke své velikosti malé centrum. Nedošlo však k poznání podstaty tohoto rozporu, nebyl ani poznán důvod. Městští konšelé a architekti se však přesto rozhodli věc napravit a malou územní podlož uměle natáhnout.


Dnešní hlavní nádraží jim vždy ve vznosných snech vadilo. V jejich myslích tvořilo nepřekonatelnou bariéru a umisťovali tedy ve svých plánech nové nádraží vždy až téměř do Komárova. Tato myšlenka tehdy přímo nadchla i brněnské architekty a urbanisty a na brněnské fakultě architektury v předmětu urbanismus se začala přednášet a doposud se přednáší jako jediná možnost rozvoje centra města Brna.


V roce 1924 proto vypsali soutěž na výstavbu nového jižního centra a jižního města i s odsunem hlavního nádraží.



Druhý
Projekt Střed republiky, poctěný v soutěži roku 1924 III. cenou (I. a II. cena nebyly uděleny), autoři ing. arch. A. Kubíček a ing. arch. M. Urban.















Brněnský dopravní kruh je společnou platformou 10 brněnských občanských sdružení, které spojuje zájem o ekologicky šetrné řešení dopravy na území města Brna. Jde o občanská sdružení Český a Slovenský dopravní klub, Děti Země Brno, Ekologický právní servis, Hnutí Duha Brno, Občané města Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim - Troubsko, Ochránci přírody a krajiny v okolí Brněnské přehrady, Nesehnutí Brno, Regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody, VMO Brno a Zlatá loď.