Jde především o tvrzení, že odsunutá poloha nádraží je výhodnější pro urbanistický rozvoj města. Už samotné používání těchto výroků pro argumentaci o poloze nádraží je z principu zcela špatné. Vychází totiž ze zcela nesprávného předpokladu, že polohu osobního nádraží lze podřadit jiným potřebám území tak, aby tratě do nádraží vedly tam, kde je to pro ostatní funkce v území ideální.

Síť linek veřejné dopravy není obdoba sítě silnic pro automobily, protože:

• Výstup a nástup cestujících je totiž možný jen v určených zastávkách, kdežto u automobilů všude tam, kde to dovoluje dopravní značení.
• Ve veřejné dopravě jsou pevně dané linky, mezi nimiž je nutno přestupovat, což cestu znepříjemňuje a prodlužuje, každý přestup navíc výrazně snižuje atraktivitu sítě veřejné dopravy. U automobilů něco jako přestup neexistuje.
• V průsečících tras veřejné dopravy vznikají zastávky přestupní, uzly. Čím více směrů je v uzlu k dispozici, tím je uzel pro cestující přitažlivější.
• Hlavní nádraží je nejdůležitější, pro dálkovou dopravu dokonce jediný přestupní uzel železniční dopravy ve městě. Proto je pro cestující nejpřitažlivější jen tehdy, pokud je ve stejném místě jako některý z nejdůležitějších uzlů MHD, těch, které disponují největším počtem linek ve městě.

V Brně jsou takovými dostatečně vybavenými uzly: Česká, uzel před hlavním nádražím, Mendlovo náměstí a při změně linek tramvají by jím mohlo být i Malinovského náměstí.

Nebude snad nikdo, kdo by chtěl hlavní nádraží umístit k jinému z těchto čtyř uzlů MHD, než na místo dosavadní.

Ve všech třech ostatních polohách by jejich vybudování bylo naprosto nepřijatelným zásahem do zástavby města anebo by musely být za vysokých nákladů umístěny pod zemí.