ŽELEZNIČNÍ UZEL BRNO NA POČÁTKU 3. TISÍCILETÍ
 



poslední aktualizace
2. prosince 2004

 

Dějiny snah o přestavbu Železničního uzlu Brno

 

 

 

 

 

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!

Dění za normalizace 1969-89



Na počátku 80. let bylo zprovozněno ústřední autobusové nádraží již v odsunuté poloze v předstihu před přesunem nádraží.


V roce 1985 se začala zpracovávat studie jako podklad postupné přestavby železničního uzlu s nádražím v odsunuté poloze (var. A), souběžně se prověřovala i var. B s nádražím na místě dnešního V. a VI. nástupiště


V roce 1987 expertiza Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj seznala, že technickoekonomická úroveň navrhovaného řešení var. A není jednoznačně přesvědčivým způsobem vyjasněna a dokladována a není dosaženo příznivější než průměrné ekonomické efektivnosti, výsledek považovala za nadhodnocený a ne zcela objektivní. Další její stanovisko shledalo zásadní rozpor mezi podkladovými materiály města (které připustily realizovatelnost var. B s nádražím na Nových sadech) a dopisem primátora ministrovi dopravy (zcela negativní stanovisko k var. B). Stanovisko Státní banky československé jasně říká, že var. A s odsunutým nádražím je nákladově podhodnocena.


Ještě před dokončením v roce 1989 byla dokumentace doplněna o var. C s nádražím ležícím paralelně s ulicí Opuštěnou za ústředním autobusovým nádražím Zvonařka tak, jak je známe z územního plánu z roku 1994.

















Brněnský dopravní kruh je společnou platformou 10 brněnských občanských sdružení, které spojuje zájem o ekologicky šetrné řešení dopravy na území města Brna. Jde o občanská sdružení Český a Slovenský dopravní klub, Děti Země Brno, Ekologický právní servis, Hnutí Duha Brno, Občané města Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim - Troubsko, Ochránci přírody a krajiny v okolí Brněnské přehrady, Nesehnutí Brno, Regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody, VMO Brno a Zlatá loď.