Plány druhé republiky a za protektorátu
Po Mnichovské dohodě v roce 1938 se mnoho úseků hlavních tratí, životně důležitých pro život republiky, ocitlo mimo její území. Proto byl zpracován projekt železniční magistrály v trase Plzeň – Praha – Havlíčkův Brod – Brno – Veselí nad Moravou – Slovensko – Podkarpatská Rus.
Brno se mělo stát nejdůležitějším dopravním uzlem druhé republiky.
Přes území města měla hlavní železniční magistrála procházet po nové dvojkolejné trati od Tišnova přes Židenice přímo na vlárskou dráhu. Z této trasy vyplynulo umístění seřaďovacího nádraží v Maloměřicích.
Hlavní osobní nádraží se v souladu s výsledky soutěže z roku 1934 uvažovalo v prostoru ulice Uhelné.
Stanice dálkových osobních vlaků na železniční magistrále měla být na novém nádraží v Králově Poli.
Regulační plán z roku 1939 nakonec uvažoval se zachováním hlavního osobního nádraží ve stávající poloze.
Rozvojové plány pamatovaly samozřejmě i na rozvoj tramvajové a silniční sítě...
... a zeleň a rekreaci.
Po Mnichovské dohodě v roce 1938 se mnoho úseků hlavních tratí, životně důležitých pro život republiky, ocitlo mimo její území. Proto byl zpracován projekt železniční magistrály v trase Plzeň – Praha – Havlíčkův Brod – Brno – Veselí nad Moravou – Slovensko – Podkarpatská Rus.
Brno se mělo stát nejdůležitějším dopravním uzlem druhé republiky.
Přes území města měla hlavní železniční magistrála procházet po nové dvojkolejné trati od Tišnova přes Židenice přímo na vlárskou dráhu. Z této trasy vyplynulo umístění seřaďovacího nádraží v Maloměřicích.
Hlavní osobní nádraží se v souladu s výsledky soutěže z roku 1934 uvažovalo v prostoru ulice Uhelné.
Stanice dálkových osobních vlaků na železniční magistrále měla být na novém nádraží v Králově Poli.
Regulační plán z roku 1939 nakonec uvažoval se zachováním hlavního osobního nádraží ve stávající poloze.
Rozvojové plány pamatovaly samozřejmě i na rozvoj tramvajové a silniční sítě...
... a zeleň a rekreaci.
Brněnský dopravní kruh je společnou platformou 10 brněnských občanských sdružení, které spojuje zájem o ekologicky šetrné řešení dopravy na území města Brna. Jde o občanská sdružení Český a Slovenský dopravní klub, Děti Země Brno, Ekologický právní servis, Hnutí Duha Brno, Občané města Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim - Troubsko, Ochránci přírody a krajiny v okolí Brněnské přehrady, Nesehnutí Brno, Regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody, VMO Brno a Zlatá loď.