Soutěž z let 1933-34
V roce 1933 byla vypsána nová veřejná komunikační soutěž. Hodnocení proběhlo v roce 1934:
Verdikt poroty (vedené starostou města Karlem Tomášem) opět doporučoval přemístit osobní nádraží do prostoru ulice Uhelné.
V roce 1935 byla studie na řešení celkového železničního návrhu, zadaná porotou komunikační soutěže z roku 1934 ing. Sklenářovi, odeslána na ministerstvo železnic, ale již nikdy nebyla projednána.
Brněnská odborná veřejnost, ale i další střízlivě uvažující lidé, v předválečném období to byli i zástupci Elektrických podniků města Brna (z nichž později vzešel i brněnský starosta R. Spazier), se snažili přivést brněnské radní na reálnější myšlenky přiměřeného rozvoje města. Sledovali především tu myšlenku, aby i prostí obyvatelé města a jeho širokého okolí se mohli pohybovat ve městě bez větších potíží. Aby při svých denních cestách do práce, za nákupem i za kulturou nemuseli překonávat další náročné překážky s cestováním spojené.
Podle některých pramenů byli oponenti neúspěšní, podle jiných již v roce 1935 magistrát začal uvažovat střízlivě a s ohledem na cestující veřejnost myšlenku jakéhokoliv přesunu nádraží jednoznačně zavrhl a městští radní demokratické společnosti pochopili, že ekonomika a funkčnost jsou prvotní a základní veličinou při tvorbě města a dopravních systémů.
V roce 1933 byla vypsána nová veřejná komunikační soutěž. Hodnocení proběhlo v roce 1934:
- 1. cena nebyla udělena.
- 2. cenu získal návrh arch. Fuchse, J. Kumpošta a dr. ing. Sklenáře; řešení vycházelo z tzv. ústředního železničního schéma, které však autoři sami označili za nevyhovující a v dalších alternativách prověřili tři jiné návrhy:
- ponechání stávajícího nádraží, rozšířeného o nová nástupiště
- umístění nového nádraží do prostoru dolního nádraží
- výstavbu nového nádraží těsně za stávajícím, aby se stavba dala provádět bez přerušení provozu a nádraží přitom zůstalo blízko městského centra
Verdikt poroty (vedené starostou města Karlem Tomášem) opět doporučoval přemístit osobní nádraží do prostoru ulice Uhelné.
V roce 1935 byla studie na řešení celkového železničního návrhu, zadaná porotou komunikační soutěže z roku 1934 ing. Sklenářovi, odeslána na ministerstvo železnic, ale již nikdy nebyla projednána.
Brněnská odborná veřejnost, ale i další střízlivě uvažující lidé, v předválečném období to byli i zástupci Elektrických podniků města Brna (z nichž později vzešel i brněnský starosta R. Spazier), se snažili přivést brněnské radní na reálnější myšlenky přiměřeného rozvoje města. Sledovali především tu myšlenku, aby i prostí obyvatelé města a jeho širokého okolí se mohli pohybovat ve městě bez větších potíží. Aby při svých denních cestách do práce, za nákupem i za kulturou nemuseli překonávat další náročné překážky s cestováním spojené.
Podle některých pramenů byli oponenti neúspěšní, podle jiných již v roce 1935 magistrát začal uvažovat střízlivě a s ohledem na cestující veřejnost myšlenku jakéhokoliv přesunu nádraží jednoznačně zavrhl a městští radní demokratické společnosti pochopili, že ekonomika a funkčnost jsou prvotní a základní veličinou při tvorbě města a dopravních systémů.
Brněnský dopravní kruh je společnou platformou 10 brněnských občanských sdružení, které spojuje zájem o ekologicky šetrné řešení dopravy na území města Brna. Jde o občanská sdružení Český a Slovenský dopravní klub, Děti Země Brno, Ekologický právní servis, Hnutí Duha Brno, Občané města Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim - Troubsko, Ochránci přírody a krajiny v okolí Brněnské přehrady, Nesehnutí Brno, Regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody, VMO Brno a Zlatá loď.